1. Co se vlastně změnilo?
Nové nařízení EU 2024/3190 nezakazuje samotnou přítomnost BPA. Zakazuje úmyslné použití BPA při výrobě materiálů určených pro styk s potravinami.
Mnoho zákazníků si totiž novou legislativu vykládá jako: "Výrobek nesmí obsahovat ani stopu BPA." Jenže přesně to nařízení neříká.
2. Proč je to tak?
Evropská komise sama uznává, že BPA je dnes prakticky všudypřítomnou kontaminací.
Může pocházet například:
- z recyklovaných materiálů,
- z některých surovin,
- z výrobních prostředí,
- z laboratorního vybavení,
- z obecné kontaminace životního prostředí.
Proto není realistické požadovat absolutní nulu. To ostatně potvrzuje i FAQ č.24.
3. Jak se tedy shoda prokazuje?
To je asi nejdůležitější informace.
Shoda se prokazuje především tím, že:
- při výrobě nebyl BPA použitý,
- použitá pojiva a ostatní suroviny nejsou založeny na BPA,
- existuje odpovídající dokumentace od dodavatelů,
- výrobce dodržuje správnou výrobní praxi (GMP).
Evropská komise sama uvádí, že laboratorní analýza není obecně požadována. Stejný závěr opakuje i německý svaz výrobců barev a laků.
4. Kdy jsou laboratorní testy skutečně potřeba?
Pouze ve specifických případech.
Například pokud výrobce:
- úmyslně používá BPA podle některé z vyjímek,
- používá jiný bisfenol nebo jeho derivát (např. BADGE), kde je třeba doložit, že nevznikají rezidua BPA.
Pokud výrobce BPA ani jeho deriváty nepoužívá, tato povinnost se na něj obecně nevtahuje.
5. Velmi zajímavý je reálný případ z praxe v Německu
Firma vyrábějící vodou ředitelný PUR lak.
Podle dodavatelů jsou všechny použitelné suroviny BPA free.
Přesto laboratorní analýza ukázala:
17 µg/kg BPA.
Jiný předchozí test přitom ukázal:
< 1 µg/kg.
To krásně ukazuje, že stopové nálezy mohou vznikat i bez úmyslného použití BPA.
6. Jak na to reagoval ředitel něměckého svazu?
Jeho odpověď je v kontextu pochopení přístupu řešení BPA velmi důležitá.
V podstatě říká:
Pokud BPA nebylo úmyslně použito, pak samotný nález stopového množství BPA nemění shodu výrobku s legislativou.
Dále dodáva:
- není mu znám žádný zákonný limit pro takové náhodné stopy,
- platí princip ALARA,
- zákazníci často požadují něco, co zákon veskutečnosti nepožaduje.
7. Co znamená ALARA?
ALARA znamená:
"As Low As Reasonably Achievable"
Tedy:
snižovat případné stopy BPA na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň.
8. Příklad z Francie
Francie má historicky přísnější národní přístup.
Přesto i tam podle dostupných informací nejsou kontroly zaměřeny na náhodné stopy BPA, ale především na případy, kdy bylo BPA úmyslně použito při výrobě.
9. Co z toho plyne
Pokud se při výrobě barev:
- používají suroviny deklarované dodavateli jako BPA free,
- nepřidává další BPA,
- nepoužívají se BPA ani BPA deriváty,
pak by prohlášení mělo vypadat následovně:
Při výrobě barev HGC není BPA úmyslně používáno. Soulad s nařízením EU 2024/3190 je doložen dokumentací dodavatelů použitých surovin a správnou výrobní praxí.
To je přesně filozofie, kterou podporují:
- Evropská komise,
- oficiální FAQ,
- Sdružení německého průmyslu laků a tiskových barev,
- i stanovisko jeho výkonného ředitele výše uvedené organizace.
Závěrem:
V intencích popsané problematiky můžeme k barvám HGC* vystavit prohlášení, že dle filozofie nařízení EU 2024/3190, není BPA při výrobě HGC úmyslně používáno, a že shoda je doložena dokumentací použitých surovin v souladu s evropskou legislativou.
K 10.7.2026 nemáme toto prohlášení k pigmentu zelenému WCC 68 (to neznamená, že v tomto pigmentu BPA obsaženo je.). Situaci aktuálně řešíme a je to otázka několika dnů, nebo nižších řádů týdnů. Do té doby tento pigment můžeme nahradit směsí ze žlutého a modrého pigmentu.
Článek napsal:
David Batla
Majitel GDS Technology s.r.o.

+420 571 612 420
gds@gds.cz
CZ
en
hu
bg
fr
ro

Nastavení