Problematika vnímání barev: Na co si dát pozor v praxi

V minulém článku jsme mluvili o tom, jak nám mohou světové vzorníky usnadnit komunikaci o barvách.
Dnes na toto téma navážeme a podíváme se na to, proč se může stejná barva v různých podmínkách jevit rozdílně, a jak těmto rizikům předcházet. Barva není absolutní hodnota — její výsledný vzhled je vždy kombinací světelného zdroje, fyzického materiálu, lidského oka a techniky, na které barvu pozorujeme.

1) Metamerie – když se barva „mění“ podle světla

Záhada proměnlivé barvy

Možná jste si všimli, že barva někdy vypadá nějak v interiéru a úplně jinak venku na denním světle. Za tento jev často právě může metamerie.

Metamierie nastává ve chvíli, kdy dva vzorky vypadají shodně pod jedním typem osvětlení, ale odlišně pod jiným. Děje se to zejména u odstínů namíchaných z více pigmentů, které mají rozdílné spektrální vlastnosti.

Metamerie v praxi

S tímto rizikem se setkáváme velmi často například u:

• Barevných skleněných fasád: Výroba probíhá v halách pod umělým světlem, ale finální instalace je v exteriéru. Rozdíl světelných podmínek tak může změnit výsledný vizuální dojem.
• Schvalování vzorků: Investoři většinou posuzují vzorky v jednacích místnostech. Hotový výrobek ale bývá umístěn na denním světle a výsledný odstín tak mlůže působit jinak.

Jak metamerii předcházet

• Vždy trvejte na tom, aby byly všechny dodávky barvy vyrobeny stejnou recepturou, protože právě různé výrobní receptury metamerii ovlivňují.
• Při vývoji pracujeme standartně s D65 (denní světlo). Pokud se výrobek bude používat v jiném prostředí, tak je nutná specifikace předem.
• Vzorky vždy schvalujte v podmínkách, které odpovídají finalnímu použití.

2) Lidské oko, aneb každý vidí barvy trochu jinak

Individuální rozdíly

Vnímání barvy není u všech lidí stejné, někdo rozlišuje barevné odstíny velmi přesně, jiný zase méně. Část populace má navíc poruchu barvocitu. Obecně se však ví, že ženy mají statisticky jemnější schopnost rozlišovat odstíny.

Testy a trénink

• Barvocit se dá jednoduše otestovat např. Farnsworth-Munsell 100 Hue testem, při kterém se řadí barevné kartičky od nejsvětlejší po nejtmavší.
• Praxe a zkušenost výrazně zlepšují schopnost vidět jemné rizdíly.

Citlivé a tolerantní odstíny

• U některých odstínů (např. zelené, žluté, neutrální šedé) je lidské oko velmi citlivé na jakýkoliv rozdíl. Jiné odstíny jsou naopak „tolerantní“ a malé změny si téměř nevšimneme.

3) Struktura povrchu – když stejná barva nevypadá stejně

I v situaci, kdy mají dvě barvy identické laboratorní hodnoty (L*a*b*) a ΔE = 0, může lidské oko vnímat rozdíl. Důvodem je povrchová struktura, která ovlivňuje, jak se světlo od materiálu odráží.

Jak povrch mění vnímání barvy

• Lesklý povrch – barvy na lesklém povrchu působí sytějším, hlubším a vyšším kontrastem.
• Matný povrch – světlo se rozptyluje, barva může vypadat světleji nebo plošněji.
• Hrubší struktura – stíny na strukturovaném povrchu mohou opticky barvu ztmavit nebo vytvořit „neklidný“ dojem.

V praxi to znamená, že stejný odstín nebude vypadat totožně v matu a lesku, nebo na matném vs. strukturovaném povrchu.

Jak tomuto předcházet

• Vzorky barev je ideální schvalovat na stejném povrchovém provedení, ve kterém budou použity na finálním výrobku.
• Pokud technologie neumožňuje vyrobit všechny varianty stejně, je nutné na rozdíly upozornit dopředu a předložit fyzické vzorky.

4) Zprostředkující elektronika – barva na monitoru není barva ve skutečnosti

Většina lidí pracuje s běžnými monitory, telefony či notebooky, které nejsou kalibrované. To v praxi znamená, že barvy na obrazovce bychom měli brát pouze jako orientační.

Je důležité vědět že:

• Každý monitor zobrazuje barvy trochu jinak.
• Fotografie mohou být zkreslené nastavením bílé, kompresí nebo světlem při focení.
• Displej nikdy neslouží jako závazný podklad pro schválení odstínu.

Doporučení do praxe

Při jakémkoliv rozhodování o barvách je nutné pracovat s:

• fyzickým vzorkem,
• oficiálním vzorníkem,
• a dopovídajícím světelným zdrojem.

Závěrem

Vnímání barvy je komplexní proces. Ovlivňuje jej světlo pigmenty, povrch, lidské oko i zařízení, na kterém barvu sledujeme. Porozumění těmto faktorům je klíčem k tomu, aby odstín splnil očekávání – a aby nedocházelo k nedorozumněním nebo zbytečným reklamacím. 

Pokud pracujete na projektu, kde je přesné určení odstínu klíčové, rádi vám pomůžeme vše správně nastavit – od výběru receptury až po měření ve specifickém světle.

Článek napsal:
David Batla
Majitel GDS Technology s.r.o.